10-03-2021 Музыка 409

Prezentace monografie Olenky Matselyukh «Varhany a sakrální kultura v českých zemích»

Prezentace monografie Olenky Matselyukh «Varhany a sakrální kultura v českých zemích»

Z redakční rady Collegium musicum

Monografie Olenky Matselyukh “Varhany a sakrální kultura v českých zemích” je jubilejním vydáním Collegium musicum, založeného ve Lvově v březnu 2001. Před 20 lety zahájila vydavatelskou a vzdělávací činnost vydáním knihy „Ira Malanyuk, Hlas srdce. Autobiografie zpěváka “, vytištěno ve Lviv Atlas.

Olenka Matselyukh je na Ukrajině i mimo ni dobře známá. Její varhanní koncerty jsou žádané v Evropě a USA. Kmenovým repertoárem Olenky Matselyukh je francouzská varhanní literatura 19. – 20. století; stejně tak další evropská varhanní literatura od baroka po současnost. Ve východní Evropě je O. Matselyukh považována za jednu z nejlepších interpretek polyfonie J. S. Bacha. Je vítězem pěti mezinárodních varhanních soutěží, mimo jiné GRAND PRIX „Les Étoiles de Versailles 2020“.

Vědecké práce O. V. Matselyukh jsou pravidelně publikovány v bulletinech Akademie věd Ukrajiny, v České republice a Ruské federaci. Fragmenty z její práce o historii Lvovské varhanářské školy byly publikovány na stránkách prestižního amerického časopisu „Diapason“ .

Téma “Varhany a sakrální kultura v českých zemích” je součástí doktorského studia O. V. Matselyukh pod vedením profesora Petra Planého na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Šéfredaktor a zakladatel společnosti

Vydání „Collegium musicum“ -

skladatel a muzikolog Bohdan Kotyuk


Úvodní slovo profesora Petra Planý

Je mi potěšením napsat pár slov o této práci paní Olenky Matselyukh, doktorandky Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jíž mám tu čest být školitelem a vedoucím její disertační práce.

Olenka Matselyukh patří k nejvýznamnějším soudobým ukrajinským varhanním umělcům, její koncerty na Ukrajině, v Západní Evropě i Americe jsou přijímány s velikou odezvou a uznáním.

Pozoruhodná je rovněž její organizátorská a editorská činnost. Byl jsem poctěn zúčastnit se neobyčejně navštěvovaných varhanních festivalů, které paní Olenka tak skvěle vede ve Lvově, Černivcích, Rivne či Lucku.

Nechci přehánět, ale všude tam jsem narážel na “českou stopu”. Počínaje českým architektem a mecenášem Josefem Hlávkou, stavitelem Arménského chrámu v Černivcích (dnes rovněž tak sídla komorního sálu Černivské filharmonie). Rád vzpomínám, jak jsem poprvé uviděl Hlávkovu sochu v Černivcích a ihned upozornil ukrajinské přátele, že stejnou sochu naleznou v plzeňské restauraci ve Vodičkově ulici v Praze, kam bychom mohli zajít porovnat kvalitu plzeňského a lvovského piva. Mohu zcela zodpovědně říct, že jsou obě vynikající.

“Česká stopa” pochopitelně pokračuje varhanami Rieger-Kloss, tak často umístěných v mnoha ukrajinských sakrálních a koncertních prostorách, kde mě vždy mile překvapilo, jaký ohlas mělo a má uvádění varhanních skladeb českých autorů.

Naplňuje mě radostí a projevy díků, s jakou láskou, zaujetím a profesionalitou se paní Olenka Matselyukh ujala nelehkého úkolu představit ukrajinským a nejen ukrajinským, čtenářům jak samotnou českou varhanní literaturu od jejích prvopočátků, až po české skladatele soudobé. Stejně tak se ale pokusila přiblížit tak důležité kulturní a myšlenkové milieu, které v českých zemích historicky umožnilo vznik bohaté varhanní literatury včetně umění varhanářského.

Jednotlivé kapitoly práce přinášejí hlubší vhled do problematiky varhanní kultury v českých zemích, úzce spjaté nejen se stavbou varhan, ale rovněž tak s pozoruhodnou krásou sakrálních staveb, tak typických pro Střední Evropu. Stejně tak pro význam liturgického a spirituálního pochopení, intence sloužit pomocí Musica Sacra duchovnímu rozměru lidské existence.

Věřím, že práce Olenky Matselyukh zaujme nejen milovníky varhanní hudby, ale všechny, kterým záleží na „jednotě v mnohosti – unitas multiplex“, jež se tak pozoruhodně projevuje v hudební kultuře české a ukrajinské, vpravdě v kontextu evropském.

V Olomouci dne 9. ledna 2021 Petr Planý


Čas sbírat kameny

Ve Starém zákoně ve třetím Kazateli krále Šalamouna je uvedeno, “je čas rozhazovat kameny a je čas sbírat kameny”.

„Rozptyl kamenů“ je druh akce v životě člověka s myšlenkovou podstatou, kterou „rozptylovač“ plně nechápe. Svůj další životopis můžete napsat znovu. Nedá se spočítat, kolik z nich jsem již v životě napsala. Ale tentokrát, i pro sebe, chci pochopit, co pro mě znamená „rozhazovat kameny“

Byly to roky hledání způsobu života, povolání; hledat oblíbenou činnost, ve které by mi nikdo a nikdy nebránil. Prvním krokem byl klavír. Abych ho ovládla, cvičila jsem 5-7 hodin [denně] prvních 30 let svého života.

„Kamenný rozptyl“ probíhal různými směry: sólové koncerty a práce se zpěváky, souborová hudba a části orchestru. V určitém okamžiku jsem si uvědomila, že těchto „klavírních kamenů“ nemám dost a vzala jsem si další nástroj - cembalo. Klavír a cembalo jsou dva různé hudební nástroje, „kameny“ pro jejich stavbu se nacházejí v různých dobách. Samozřejmě, samotná technika zvládnutí je „svět pro sebe“. Abych pochopila stylový rozdíl a naučila se hloubku výrazových možností jednotlivých nástrojů, věnovala jsem tři roky studia magisterského programu na Hrinchenkově univerzitě v Kyjevě.

Ale zbytky lvovských varhan postkomunistické éry s jejich „sténáním a výkřiky“ si moji duši stále více přivolávaly k sobě. Svůj sen „vzkřísit“ tento „rozptýlený“ kámen jsem zahájila před 15 lety. A před pěti lety pro mě vstoupila v platnost druhá fráze světonázoru Kazatele. Pochopila jsem - tyto „kameny“ je třeba sbírat. Pomoc přišla neočekávaně z českého konzulátu. Pod vedením profesora Petra Planého jsem tedy začala pracovat na své disertační práci na druhé nejstarší české vysoké škole, Univerzitě Palackého v Olomouci.

Disertační práce je připravena k prezentaci. Kromě této poměrně rozsáhlé (340 stran) anglicky psané výzkumné práce v oblasti sakrálního varhanním umění však existovaly i okouzlující osobní dojmy z české materiální a duchovní kultury, kterou ukrajinští profesionální hudebníci prakticky neznali.

Historické události ve vývoji křesťanství v českých zemích, ztělesnění jejich spirituality a duchovního bohatství manifestované ve stavbě varhan a varhanní literatury spolu se seznámením s významnými osobnostmi a tvůrci české hudební kultury daly základ této monografii “Varhany a sakrální kultura českých zemí”.


Abstrakt

Německý filosof, otec fenomenologie Edmund Husserl považoval, že intence nebo intencionalita není jen zážitkem vybaveným významem nebo zaměřeným na vnímání něčeho, ale také identifikací a analogií vědomí s tím, na co se v tomto okamžiku zaměřuje pozornost. Z tohoto pohledu autor monografie přistoupila k evolučnímu procesu formování a vývoje varhanního umění v Českých zemi. Intencionalita vědce v tomto případě byla zaměřena na odhalení kategorie sakrálního, která je hybnou silou v celém kulturním a osvětovém procesu v rámci evropské křesťanské civilizace.

Samotný název monografie odhaluje dualitu, která je základem pro zpracování studie. Na jedné straně jsou to varhany jako nejdokonalejší hudební nástroj, který má ve srovnání s jinými hudebními nástroji neporovnatelně vyšší umělecké možnosti, a na druhé straně je to kultura postavená na vysokých morálních, etických a estetických ideálech, kultura českého lidu, i když nepočetného, ale výrazného zástupce evropské civilizace.

Čtyři Části monografie dávají představu o měnícím se sociálním a náboženském postavení české komunity po téměř tisíciletí. Monografie věnuje zvláštní pozornost vizuálním a materiálním projevům duchovna, které se dochovaly jako stálé památky architektury a varhanářství. Poprvé v ukrajinské muzikologii představuje tato monografie širokou škálu činnosti Katolických náboženských řádů. Poměrně rozsáhlá tabulka sakrálních křesťanských staveb na Čechách, na Moravě a na Slovensku je výsledkem analytického srovnání historických, náboženských, architektonických, uměleckých a varhanářských vrstev české kultury.

Celá Druhá Část je věnována teorii a praxi stavby varhan na Čechách, Moravě a na Slovensku. Většina osobností, o nichž se pojednává v této části, jsou představitelé domorodého obyvatelstva, kteří díky své náboženské víře a umělecké angažovanosti vyrostli z mistrů truhlařů do vynálezců-varhaníků.

Třetí Část monografie rozvíjí chronologii tvůrčích úspěchů české varhanní hudby. Podmíněně tématika vlivů na umělce kulturního prostředí se dotýká různých aspektů náboženského, osvětového, dynastického, esteticko-filozofického a muzikologického plánu. Tato kapitola zkoumá práci téměř padesáti českých skladatelů, kteří za poslední čtyři století komponovali hudbu pro varhany. Všech, i méně známých, představitelů české hudební kultury spojuje religiozita, která je založena především na křesťanském světonázoru. Slovo „sakrální“ je tedy možné poněkud mylně srovnávat s vírou ve Spasitele a dílem Ježíše Krista. Avšak mezi českými skladateli (jak se to nakonec stalo s kulturou jiných národů) existují různá vyznání a historické etapy ve vývoji samotné křesťanské víry. Tyto určité odchylky byly interpretovány jako „sekularismus“.

Čtvrtá Část monografie je zcela věnována kompoziční, pedagogické a interpretační činnosti Petra Ebena. Tento nejslavnější mezi moderními českými mistry skladatel se stejným přesvědčením se zabýval jak tématikou Nového, tak i Starého zákona. Židovské kořeny z otcovské strany se v kombinaci s katolickou výchovou matky staly ekumenickým symbolem neoddělitelné jednoty Biblických postulátů a jejich vedoucí role v evoluci varhanního umění.

Monografie „Varhany a duchovní kultura Českých zemi

“ je samostatnou studií, jejíž myšlenka vznikla u autora během 5 let doktorského studia na Univerzitě Palackého v Moravském Olomouci. Samozřejmě, téma posvátnosti, jež se stalo podkladem pro vypracování doktorské disertační práce, bylo rozvinuto v této monografii. Během doktorského studia měla autorka možnost seznámit se s českou kulturou, kostely, varhanní hudbou a výjemečnými českými varhanami. Celý proces poznávání tohoto kulturního prostředí vedl profesor Petr Planý. Naše komunikace s profesorem o kategorii posvátnosti v hudbě nebyla vždy v oficiálním rámci. Mírný náznak toho lze cítit i v samotném úvodu do monografie napsaným profesorem. Pozvánka na sklenici piva měla jen hluboký skrytý význam, protože jsme s profesorem při vší hloubce a obsahu tématu, který je odhalen v doktorské disertační práci, dospěli ke společnému závěru: „Je lepší v neděli odpoledne diskutovat o Vysokém významu svatosti v varhanní hudbě a posvátnosti v dílech skladatelů, sedě ve své oblíbené hospodě s džbánkem dobrého piva, než pokorněs domýšlivou zbožnostíbýt přítomen na Božské liturgii a vždy se v myšlenkách vracet do své oblíbené hospody se snem o doušku piva“.



Ключевые слова: Collegium musicum,monografie Olenky Matselyukh,Varhany a sakrální kultura v českých zemích,Les Étoiles de Versailles 2020

Читайте также